Archivní prameny jihlavské sportovní historie nejsou bohaté. Lidé měli na začátku 20. století docela jiné problémy a starosti. Především sociální a v Jihlavě navíc národnostní. Ryze amatérští sportovci a funkcionáři proto museli často překonávat překážky, o kterých se dnešním sportovcům ani nezdá. Navíc v polovině dvacátých let vypukla 1. světová válka, po ní se rozpadlo Rakousko-Uhersko a vzniklo samostatné Československo. První valná hromada se konala 25. června 1910 jako sportovní odbor Sokola. Měl 33 činných a 15 přispívajících členů. K ustavení samostatného Sportovního klubu došlo na ustavující schůzi, která se konala 20. dubna 1912. Prvním předsedou byl zvolen Václav Šícha.
Byly schváleny stanovy a nový SK dostal od Sokola do vínku inventář v hodnotě asi 30 korun. SK měl v roce svého založení asi 50 členů. V létě toho roku došlo i na další sportovní odvětví. Bylo započato s tréninkem lehké atletiky a české házené a počal se formovat i tenis. Žel, rok 1914, i když začal slibně, znamenal na dlouhých pět let úplné odmlčení sportu.
V roce 1918 skončila první světová válka. SK Jihlava se shledal pouze s 29 členy, tedy pouze čtvrtinou veškerého členstva. Fotbalová sezóna byla zahájena poměrně pozdě až koncem července 1919, neboť nebylo možné nikde opatřit míč. Mnohem tíživěji však doléhala na klub neutěšená finanční situace. Avšak agilní funkcionáři se uměli s tímto stavem dobře vyrovnat. Byl uspořádán Sportovní den se společenským večírkem a výtěžek 2.448 Kč byl dobrým počinkem. Velký kus práce vykonal pro český sport v Jihlavě Jan Houska, který byl v roce 1921 zvolen předsedou klubu. Měl lví podíl na vybudování hřiště u bývalého krajského soudu. Do té doby totiž jihlavští sportovci neměli svůj stánek, a tak hrávali buď na Heulose (dnešní Březinovy sady ) nebo na vojenském cvičišti. Jihlava v těchto místech vlastně končila a vyhlédnutý pozemek patřil bývalému velkostatku Plandry. Nastala velká práce.
Pro jeho urovnání bylo třeba přemístit 10 000 kubíků zeminy, postavit oplocení a kabiny. To si vyžádalo na tehdejší dobu závratnou částku 50 tisíc korun. Později byly vybudovány ještě tři tenisové dvorce o celkovém nákladu 25 tisíc Kč. Pro mladší generaci uvádíme, že dřívější poloha fotbalové hrací plochy měla jednu branku přímo proti zadní části budovy soudu a druhou směrem k Fritzově ulici, zatímco proti nemocnici byly tenisové dvorce. Před zrušením tohoto hřiště ( dnes je zde autobusové nádraží ) byla plocha obrácena. Slavnostní otevření hřiště se uskutečnilo ve dnech 8. -10. září 1922. Sport v dalších létech získával stále více příznivců, Koncem května 1927 byla založena významná soutěž v kopané - pohár Českomoravské vysočiny. Dne 16. prosince 1929 byl ustaven odbor ledního, či jak se tenkrát říkalo kanadského hokeje.
Rok 1930 proběhl v Jihlavě ve znamení oslav 20tiletého trvání SK Jihlava. Kdybychom však chtěli být historicky přesní, pak mělo být toto jubileum oslaveno až v roce 1932, neboť v roce 1910 byl založen Sportovní odbor Sokola a teprve o dva roky později vznikl SK Jihlava. Sportovní život v Jihlavě byl stále rozmanitější, přibývaly další sportovní oddíly, např. stolní tenis ( 1932 ), úspěšně si vedli šachisté, aktivní byli turisté.