Něco o zápase
Vážení rodiče, ahoj sportovci. Chtěli bychom Vám představit jeden z nejstarších, ale rovněž nejúspěšnějších sportů v naší republice. Vím, že v dnešní době jsou mnohem více populárnější sporty druhu karate, kung.- fu, teekwondo a podobně , ale jak sami za několik minut poznáte i zápas řeckořímský je sportem úpolovým, který může velice dobře posloužit i jako účelná sebeobrana.
Ovšem určitě jste si všimli, a já to ještě jednou zopakuji – sebeobrana. Tedy nikoliv záležitost, která by dávala zápasníkovi právo napadat a útočit na slabší kamarády či nepřátele. Naopak takového člověka nikdo ze sportovců nepovažuje za zápasníka, ale za obyčejného rváče, hlupáka a špatného člověka. Takový člověk se stejně v kolektivu neudrží, takže zůstane sám a ničeho nedosáhne.
Naopak sportovec – zápasník bojuje pouze na žíněnce, kde jeho umění, sílu, chytrost a mnoho dalších vlastností potřebných pro zápas posuzuje rozhodčí, trenér, soupeři a také diváci. Za svoje výsledky je pak ohodnocen diplomem, medailí a nebo někdy (zejména na větších soutěžích) i nějakým tím pohárem.
Jak už jsem tedy řekl před chvílí, patří zápas mezi úpolové sporty, což je sportovní odvětví, v němž se soupeři přetahují, přetlačují a překonávají odpor soupeře svalovou silou. V podstatě jde o to, dostat pomocí chvatů soupeře na lopatky, případně vyhrát na technikou převahu či na body. Těmi je hodnocena každá aktivní, ale i pasivní činnost či snaha každého ze dvou soupeřů.
Kdo z Vás už viděl zápas třeba na nějaké soutěži nebo v televizi? Ti co se dívali třeba na MS či Olympiádu určitě vědí, že zápas se skládá ze dvou stylů – jednak zápas řeckořímský a jednak volný styl. Ví někdo z Vás jaký je mezi těmito druhy rozdíl? V podstatě jde o to, že v řeckořímském stylu je možno soupeře zabírat pouze od pasu výše, kdežto ve volném stylu můžeme zabírat soupeře i za nohy.
Z
ápas patří historicky k nejstarším sportům lidské společnosti, jehož kořeny sahají až do starého Egypta – tedy až 3.400 let př.n.l.. Zápas byl také trvalou součástí
starověkých Olympijských her a samozřejmě je součástí i her
novodobých. Ke konci 19. století ve Francii vznikla první pravidla zápasu. Od r.1896 je zápas řeckořímský na programu olympijských her, volný styl ho v tomto dostihl až v roce 1908.
Kdo už o zápase něco slyšel, tak určitě mu v paměti utkvělo jméno Gustava Frištenského, našeho prvního Mistra Evropy či Vítězslava Máchy, dvojnásobného Mistra Světa a Olympijského vítěze. Nedávným našim mužským zápasnickým úspěchem je zisk titulu Mistra Evropy pro Petra Švehlu z roku
2001 a poslední „světovou medaili“ získal letos Marek Švec, který získal stříbro na Mistrovství světa.
Ale i náš oddíl se může pyšnit
celou řadou úspěchů, a to jak z let minulých, tak i ze současnosti. Vždyť zápas v Jihlavě patřil mezi tradiční účastníky extraligové soutěže, později v 80. letech byla v Jihlavě II. liga seniorů a dokonce I. liga dorosteneckého družstva. Následně zde působilo i Tréninkové středisko mládeže pod vedením trenéra I. třídy – Otakara Kočky. V našich řadách je několik mistrů a mistryň České republiky, ať z let dávno minulých či ze současnosti. Současný funkcionář a trenér František Kočka získal 5 titulů Mistra ČSSR, následovali další – Jozef SOBOTKA, Libor BÍLEK, Vlastimil KNÍŽE, Aleš HUBENÝ, Martin ŠKORPÍK, Andreas HADWIGER, Jan CHALUPSKÝ
a další. Již několik let svádí boje na žíněnkách i ženy. I zde máme celou řadu úspěšných závodnic a to i na Evropské či Světové úrovni. Romana Hlávková získala 3 místo na Mistrovství světa juniorek a v roce 2001 Alena Eiglová dokonce vybojovala titul Mistryně Evropy v kategorii kadetek.
Za posledních sedm let jsme získali 62 medailí z Mistrovství ČR, z toho 17 titulů Mistra ČR. V oblastních soutěžích jsme vybojovali 79 Přebornických titulů, 49 stříbrných a 33 bronzových medailí. V roce 2004
získal II. místo v anketě „Jihlavský sportovec roku v kategorii do 15 let“ Lukáš CHALUPSKÝ.
O rok později (2005) dokonce Andreas HADWIGER
získal titul „Sportovec kraje Vysočina v kategorii do 15 let“.
A vysokou výkonnost jihlavských zápasníků potvrzuje i zisk letošního Mistrovského titulu ve volném stylu pro Patrika Cahu v kategorii mladších žáků a rovněž i třetí místo na Olympiádě mládeže mezi staršími žáky.
Není tomu dlouho, co v našem sportu mohli vynikat pouze muži, ale už zhruba 15 let v Jihlavě trénují, zápasí a mnohé úspěchy sbírají i dívky a ženy. Na soutěžích samozřejmě zápasí chlapci a dívky zvlášť, dále také rozdělujeme věkové a hmotnostní kategorie. Nemusí mít tedy druhák či třeťák strach, že bude zápasit s osmákem či třeba s 50 kilovým cvalíkem, když on sám má například 30 kilo. Na tréninku za přítomnosti trenéra tomu ovšem musí někdy být i jinak, neboť i zde platí: „Těžko na cvičišti,
lehko na bojišti“.
Jak jste si mnozí jistě již všimli, nastupují borci ve speciálních dresech – vždy červený a modrý, které napomáhají rozhodčímu udělovat jednotlivým borcům body získané za jejich akce. Tak jako v hokeji, fotbale a vlastně ve všech sportovních odvětvích i v zápase mají tedy důležitou roli rozhodčí, kteří jsou na každé žíněnce vždy 3 – žíněnkový, bodový a nad nimi na vše dohlíží tzv. předseda žíněnky. Všichni společně pak dozírají (kromě jiného) nad tím, aby boj probíhal v rámci pravidel fair – play a aby nebyly prováděny žádné zakázané chvaty.
I když se v Jihlavě věnujeme především mládeži, není na místě se obávat, že s tímto sportem při odchodu na střední školu apod. budou děti muset skončit. Jednak bude možnost pokračovat s tréninky v Jihlavě a jednak vzhledem k tomu, že
v současné době je členská základna v České republice asi 3000 členů z 57 oddílů - doporučujeme zařadit ty nejlepší do sportovního střediska mládeže v Havlíčkově Brodě, odkud pak může vést cesta až do klubů s reprezentačními zkušenostmi (Olymp Praha, Valzap Chomutov, Škoda Plzeň, Sokol Vítkovice apod.).
Tímto krátkým seznámením se sportem zvaným zápas bychom se s Vámi pro dnešek rozloučili a pro ty, kterým se náš článek, a tím i zápasnický sport zalíbil, podotýkám, že máte možnost trénovat v Jihlavě ve Sportovní hale SK, na Okružní ulici. Tréninky začínají každé pondělí, středu a pátek od 16:00 hodin a trvají 75 minut.
Těším se na to, že se s Vámi některými brzy uvidím v tréninkové tělocvičně a že se budeme společně radovat ze získaných úspěchů a medailí.